Jedním ze základních způsobů, jak zhodnotit povrch prostaty, je vyšetření přes konečník (tzv. vyšetření „per rectum“).  Jedná se o vyšetření, při kterém vám lékař vyšetří prostatu pohmatem přes konečník. Toto vyšetření je sice nepříjemné, ale není bolestivé, a pro komplexní diagnostiku je nezbytné. Nádor prostaty může být na pohmat hrbolatý a tvrdý jako kámen, a je proto odlišitelný od hladkého povrchu zvětšené prostaty.  Pokud při tomto vyšetření vznikne podezření na nádor prostaty, bude vám navržena biopsie prostaty. 

Co je to PSA a jaký je přínos tohoto vyšetření?

Prostatický specifický antigen (PSA) je v současnosti klinicky nejvýznamnějším ukazatelem (markerem) karcinomu prostaty. Je to enzym produkovaný normálními i rakovinovými buňkami prostaty a vyšetření jeho koncentrace v krvi je běžně používanou metodou v diagnostice karcinomu prostaty. Zkratka PSA označuje bílkovinu, kterou produkují žlázky prostaty.

Základní funkcí bílkoviny PSA je zkapalnění spermatu, její největší koncentrace je tedy v semeni a jen malá část je uvolněna do krve. Každý muž s prostatou má tedy určitou hladinu PSA. V případě, že je struktura buněk a žlázek prostaty poškozená (například právě nádorem prostaty), se PSA dostává do krve ve vyšším množství. Pokud se hodnota PSA v krvi zvýší nad stanovený limit (určuje se podle věku a velikosti prostaty), je doporučeno provést další vyšetření prostaty, jako je například biopsie prostaty.

Vyšetření krve na stanovení hladiny PSA se provádí nejen u mužů s příznaky onemocnění rakoviny prostaty (jako je například obtížné močení, problémy s erekcí či bolesti v pánvi a zádech apod.), ale provádí se také u mužů bez příznaků jako preventivní vyšetření. Úspěch léčby zhoubných nádorů je téměř vždy závislý na včasném rozpoznání zhoubného tumoru a přesném stanovení diagnózy.

Zvýšenou hladinu celkového PSA v séru můžeme pozorovat u karcinomu prostaty, ale i u jiných onemocnění, např. benigní hyperplazie prostaty, zánětu prostaty, při akutní retenci moči či po některých urologických manipulacích. Objevuje se také po pohlavním styku. Některé typy nádorů prostaty ale na hladinu PSA v krvi bohužel nemusí mít žádný vliv. Proto je nezbytné také doplňující vyšetření „per rectum“.

Zvýšená hladina PSA v krvi neznamená nutně rakovinu prostaty. Zvýšenou hladinu může způsobit celá řada dalších zdravotních problémů či dalších stavů:

• Horečnaté infekce močových cest, akutní zánět prostaty (akutní prostatitida).
• Kolísavá trvale zvýšená hodnota PSA může ukazovat na chronický zánět prostaty (chronická prostatitida), v tomto případě je ale ověření diagnózy biopsií obvykle nezbytné.
• Stav po invazivním vyšetření (cystoskopie, kolonoskopie).
• Akutní zástava močení, např. při benigní hyperplazii prostaty.

Podmínky před odběrem krve na PSA

Alespoň 48 hodin před odběrem krve je nutné se vyvarovat fyzickým aktivitám, která by mohly mít vliv na tkáň prostaty [1] jako například:

• Jízda na kole
• Jízda na koni
• Masáž prostaty, sex, ejakulace

Před odběrem je nutné také zvážit, zdali u vás nenastala některá ze situací, která by mohla vyšetření zkreslit:

• V posledních dvou dnech před odběrem jste byl vyšetřen „per rectum“ u lékaře.
• V posledních dvou týdnech jste prodělal punkci (biopsii) prostaty.
• Trpíte zácpou.

[1] Možnost zvýšené hodnoty PSA po ejakulaci, jízdě na kole nebo vyšetření prostaty přes konečník nebyla sice v renomovaných studiích potvrzena, přesto však doporučujeme se všech výše uvedených aktivit vyvarovat.

Biopsie prostaty je vyšetřovací metoda, která spočívá v odběru buněk z prostatické tkáně. Hraje klíčovou roli především v diagnostice karcinomu prostaty. Bez biopsie a následného histologického vyšetření není možné diagnostikovat karcinom prostaty. V případě prostaty může lékař pojmout podezření na nádor na základě vyšetření pohmatem nebo zejména na základě zvýšené koncentrace PSA, ale teprve rozbor tkáně jeho podezření potvrdí nebo vyvrátí. I v případech, kdy se nejedná o zhoubný nádor, pak biopsie a následný rozbor tkáně podají informace o povaze změn tkáně, a můžeme na jejich základě rozhodnout o další léčbě.

Biopsie se provádí speciální bioptickou jehlou za pomocí ultrazvukové sondy zavedené do konečníku. Během vlastního vyšetření se zavádí do konečníku nejprve ultrazvuková sonda, která pomáhá určit místa, z nichž odebíráme tkáň. Vlastní odběr tkáně je proveden ze zhruba 10 – 12 míst prostaty. Vyšetření není bolestivé, ale spíše nepříjemné, proto lze požádat lékaře, který bude biopsii provádět, o analgesii. Časová náročnost vyšetření je obvykle 10 – 15 minut.

Před samotným vyšetřením je nutné důkladné vyprázdnění konečníku (nejlépe pomocí glycerinových čípků) a v některých případech též podání antibiotik. Pokud užíváte léky na srážlivost krve, musí se tyto léky, po dohodě s vaším praktickým lékařem nebo specialistou, vysadit 5 dní předem, popřípadě je nahradit jinými, vhodnějšími léky.

Odebrané vzorky tkáně jsou následně odesílány na histologické vyšetření, které vyvrátí či potvrdí přítomnost nádorových buněk.

V současnosti máme tři způsoby biopsie prostaty:

• Standardní biopsie prostaty, při které vám lékař odebere vzorky prostatické tkáně skrze speciální nástavec ultrazvukové sondy „per rektum“.
• Perineální biopsie prostaty, která oproti standardní biopsii využívá dokonalejší ultrazvukovou sondu propojenou s tzv. „steprem“, tedy zařízením pro fixaci sondy a její přesnou manipulaci. Tento typ biopsie se provádí přes hráz, je přesně zacílen a má nižší riziko následné infekce a krvácení.
• Fúzní biopsie prostaty spočívá v získávání dat ze dvou různých zdrojů, a to z magnetické rezonance (MR) a ultrazvuku. Funguje to tak, že skrze MR se identifikuje podezřelé ložisko v prostatě, a vytvořený snímek se následně propojí s ultrazvukem. Propojení těchto dvou obrazů umožňuje přesnější zacílení patologického ložiska a jeho bezpečný odběr. Technologie fúzní biopsie umožňuje zachycení ložiska v několika rovinách. Zvyšuje se tak možnost záchytu i velmi malých ložisek.  Tato modalita biopsie se provádí přes hráz, podobně jako je to v případě perineální biopsie prostaty.

Vyšetření ultrazvukem je neinvazivní a nebolí. Při vyšetření vám lékař přiloží ultrazvukovou sondu na požadovanou část těla. Vyšetření se provádí v leže na zádech. V praxi se však s vyšetřením pouze ultrazvukem příliš nesetkáte, téměř vždy jsou třeba další doplňující vyšetření.

Vyšetření magnetickou rezonancí umožňuje podrobně zobrazit jednotlivé anatomické oblasti lidského těla. Výrazně přispívá ke stanovení diagnózy a k objasnění zdravotního problému ve vyšetřované oblasti, což může mít zásadní vliv na další průběh léčby. Vyšetření se provádí v silném magnetickém poli a je nebolestivé. Mírně znepokojující pro vás může být poměrně silný hluk, který vyšetření doprovází, není to však nic, čeho byste se měl obávat, hluk je způsobem přístrojovými součástmi.

V případě MR prostaty je ve většině případů nutné také aplikovat kontrastní látku do žíly. Ta slouží ke zlepšení snímání zobrazené oblasti a zvýrazňuje struktury v těle pacienta. Pokud vám bude k MR vyšetření doporučeno užití kontrastní látky, je vhodné 4 hodiny před vyšetřením nejíst, nežvýkat žvýkačky, nekouřit. Pít můžete po malých doušcích max. do 150 ml neperlivé vody.

Samotné vyšetření probíhá tak, že vás radiologický asistent položí na vyšetřovací stůl do správné polohy, a na vyšetřované místo vám přiloží vyšetřovací pomůcky – tzv. cívky. Tyto cívky zajišťují samotné vyšetření, a proto jsou nezbytně nutné k provedení a k co nejlepšímu zobrazení vyšetřované oblasti. Po celou dobu vyšetření, které trvá v rozmezí od 25 – 90 minut, musíte klidně ležet a pravidelně dýchat. Každý pohyb znehodnocuje tvorbu snímaných obrázků.

Máte-li implantovaný kardiostimulátor nebo defibrilátor, jakékoliv jiné elektronické zařízení v těle, kochleární implantát nebo střepinu v oku, toto vyšetření bohužel NESMÍTE podstoupit. Výjimku lze učinit pouze pokud máte písemné potvrzení výrobce implantátu o jeho plné MR kompatibilitě a současně máte písemný souhlas operatéra, který jej implantoval, s vyšetřením MR.

Vyšetření bohužel také NEMŮŽETE podstoupit, pokud máte kovové srdeční chlopně, kloubní náhrady, kovové svorky po operacích, kavální filtr, klipy po operaci mozku, stenty, výztužně cév a jiné kovy implantované do těla kratší dobu než 6 týdnů. Výjimka je možná opět pouze tehdy, pokud máte písemné potvrzení výrobce implantátu o jeho plné MR kompatibilitě a současně pokud máte písemný souhlas operatéra, který jej implantoval, s vyšetřením MR. V neposlední řadě je důležité, aby od implantace uplynula lhůta alespoň 6 týdnů. Je to proto, aby se implantát v těle správně „usadil“.

PET/CT je diagnostická zobrazovací metoda nukleární medicíny využívaná zejména k diagnostice nádorových onemocnění. Vyšetření kombinuje funkční (metabolický) a anatomický (morfologický) obraz v rámci jednoho přístroje. V rámci vyšetření je nutná nitrožilní aplikace speciálních radioaktivních látek nazývaných radiofarmaka a případně také jódové kontrastní látky pro přesnější zobrazení. Během vyšetření budete vystaven ionizujícímu záření, které ale nebudete nijak cítit. Zdrojem ionizujícího záření je jednak vyšetřovací přístroj a také do žíly podaná radioaktivní látka (radiofarmakum). Současné provedení obou metod a jejich spojení (tzv. hybridní zobrazení), umožňuje určit přesnou anatomickou lokalizaci patologického nálezu, zřejmého z metabolického obrazu. Výsledek vyšetření PET/CT přispívá ke stanovení správné diagnózy či objasnění zdravotního problému, nebo umožňuje optimalizaci léčebného či dalšího diagnostického postupu.

Tento typ vyšetření vám může být indikován na základě lokalizace nádoru, lokalizace metastáz, či při lokalizaci recidivy rakoviny prostaty.