Dosažení remise, neboli ústupu/vymizení všech známek onemocnění včetně normalizace laboratorních hodnot (např. PSA) a nálezu na zobrazovacích vyšetřeních v daný okamžik ještě bohužel nemusí znamenat úplné vyléčení. V těle mohou přetrvávat ložiska, která nelze dostupnými diagnostickými metodami zjistit, a která mohou být zdrojem nového vzplanutí nemoci, tzv. relapsu. U některých onemocnění proto může léčba pokračovat.

Následné kontroly po ukončení onkologické léčby, tzv. dispenzarizace, jsou pro další život nemocného zcela zásadní. Dodržujte proto lékařem navržené termíny kontrol a všechna doporučená vyšetření absolvujte.

Následné kontroly po ukončení onkologické léčby, tzv. dispenzarizace, jsou pro další život nemocného zcela zásadní. Jedná se o aktivní pravidelné sledování, jehož cílem je včasný záchyt návratu (recidivy) onemocnění a včasné zahájené případné léčby. Druh i četnost jednotlivých vyšetření určí pacientovi jeho ošetřující lékař, a to na základě diagnózy i individuální anamnézy pacienta. Po úspěšné onkologické léčbě máte dvě možnosti: buď nadále docházet na kontroly na pracoviště, kde jste léčbu podstoupil nebo docházet ke svému praktickému lékaři.

Záleží jen na vašem rozhodnutí a domluvě s vaším ošetřujícím lékařem.

Nejdůležitějším ukazatelem přetrvávání nebo návratu rakoviny je prostatický specifický antigen (PSA). Základní vyšetřovací metodou je tedy sledování hladiny PSA. Váš onkolog nebo praktický lékař vám bude pravidelně kontrolovat PSA a další testy v intervalech, které sám určí.

Zeptejte se svého lékaře, jaká vás nyní čekají vyšetření a v jakých intervalech. Informujte se o případných příznacích návratu onemocnění a možnostech diagnostiky. Měli byste vědět, kam se obrátit, když se objeví nějaké potíže.

Schéma ambulantních kontrol v průběhu dispenzární péče je nastaveno tak, aby byl případný relaps onemocnění diagnostikován v co nejčasnějším stádiu. Při podezření na návrat onemocnění neváhejte kontaktovat svého onkologa nebo praktického lékaře i v mezidobí.

Dispenzarizace je založena na pravidelných vyšetřeních, jejichž četnost a druh určí ošetřující lékař. Jelikož je v prvních letech po úspěšné léčbě riziko návratu nemoci vyšší, jsou i tato vyšetření a prohlídky častější - až několikrát do roka. S postupem času se jejich četnost snižuje až nakonec pacient dochází na kontroly jedenkrát ročně.

Důvěřujte stanovenému plánu dispenzarizačních vyšetření a nepožadujte jich více, než je doporučeno. Příliš mnoho vyšetření může být stejně škodlivé jako se na vyšetření nedostavit.

Lékaři účinnost onkologické léčby mimo jiné posuzují podle doby přežití bez nemoci nebo její progrese (opětovný růst nádoru). Čím delší je období remise, tím větší je pravděpodobnost, že byla rakovina skutečně vyléčena. Pokud je pro konkrétní diagnózu 95% pravděpodobnost 5letého přežití bez nemoci, znamená to, že po této době bude 95 % pacientů stále v remisi. Jelikož současné terapeutické možnosti rakoviny výrazně prodlužují pacientům život, lékaři často uvádí míru pravděpodobnosti, že nemocný přežije 10, 15 nebo i 20 let.

Bohužel žádné konkrétní specifické příznaky návratu rakoviny neexistují. Nejdůležitějším ukazatelem přetrvávání nebo návratu rakoviny je tak prostatický specifický antigen (PSA). Základní vyšetřovací metodou je tedy sledování hladiny PSA.

Rutině jsou sledování pacienti po léčbě tři, šest a dvanáct měsíců po operaci/radioterapii a pak každých šest měsíců až do tří let a pak jednou ročně, celoživotně. Konkrétní schéma sledování však určí váš ošetřující lékař.

Očekává se, že PSA bude nedetekovatelné do šesti týdnů po úspěšné radikální prostatektomii. Pokud k této situaci nedošlo nebo se PSA zvyšuje postupně v průběhu sledování, je nejčastěji zahájeno doplňkové ozáření v místě po operaci (radioterapie) nebo je zahájena systémová léčba hormonálními přípravky.

Po radioterapii karcinomu prostaty je pokles PSA pozvolný a následně se sleduje jeho dynamika při pravidelných kontrolách.